Obec Tavíkovice leží 24 km severně od Znojma ve směru Znojmo-Náměšť n./Osl.: Hranice tvoří část severních hranic okresu Znojmo. Obec leží v nadmořské výšce 350 m. Tavíkovicemi protéká řeka Rokytná a tvoří četné zákruty v hlubokém údolí lemovaném jehličnatými a listnatými lesy na stráních.
 
Počátek obce spadá do 11. století. Někdy v těch dobách vykázal knížecí úředník stařešinovi Tavíkovi a jeho rodu kus území k osídlení a obdělávání. Ten se usadil i s rodinou, čeledí a nevolníky v lesnatém žlebu na březích potůčku protékajícího a vlévajícího se do Rokytné. Podle stařešiny Tavíka se lidé zvali Tavíkovi, čili Tavíkovici, kteréžto jméno přešlo na celou obec jako Tavíkovice. Tavík byl šlechticem, vladykou a jeho potomci a nástupci se psali po Tavíkovicích. Bydleli ve tvrzi, obehnané příkopem, která stávala v místech nynějšího zámku.

První písemná zmínka o Tavíkovicích je z roku 1349, kdy vladyka Bedřich z Tavíkovic učinil zápis v Brněnských deskách o svém majetku. K původnímu statku Tavíkovicím byly postupem doby přiděleny statky Běhařovice, Dobronice Přeskače, část Přešovic, Ratišovic a Šemíkovic. Tavíkovická vrchnost měla hrdelní právo. Dosvědčuje to i název lesní tratě "Stínadla". Za husitských válek se o Tavíkovicích mlčí, ale Tavíkovičtí byli věrni králi Jiřímu z Poděbrad. Kolem r. 1550 se do Tavíkovic přesídlili novokřtěnci a obec jim přála. Nebyli však oblíbeni církví a po bitvě na Bílé hoře byly Tavíkovice vypleněny vojsky generála Fuggnera 14.-16.12.1620 a poté opětovně 6.-7.1.1622, kdy část Tavíkovic tato vojska vypálila.
 
Protože celý kraj je převážně zemědělský ( dokazuje to i pečeť - ve znaku je rádlo a krojidlo doplněné hvězdami ), stálo v okolí Tavíkovic několik mlýnů , které poháněla řeka Rokytná, nebo vlastní rybníky. Stála zde i drožďárna a pivovar, ve kterém se např. v r. 1750 uvařilo 296 sudů piva a v panských hospodách se vytočilo 17 věder vína. Kromě vinohradu v obci " na Vinohrádku " vlastnila vrchnost též vinohrad ve Džbánicích. V Tavíkovicích se také vyrábělo draslo ( salajka ).

První světovou válku připomíná pomník padlým. Po jejím skončení obec uvítala národní osvobození a ustavení Československé republiky s nadšením. Mládež se dává do kulturní práce. Roku 1919 zakládá TJ Sokol, hraje ochotnická divadla pod střechou i v přírodě. S ní spolupracuje i mladý básník Vítězslav Nezval ze Šemíkovic. Na jeho památku byla otevřena roku 1962 v lesním zákoutí "Nezvalova stezka".

Vznikem republiky vzniká v Tavíkovicích rozvoj průmyslu a služeb. Za léta 1920 - 1938 bylo postaveno 37 nových domů. V r. 1923 byla zahájena družstevní autobusová doprava do Znojma. V roce 1924 byl zřízen cukrovar, který pracoval do roku 1933. Od roku 1928 byla v provozu benzínová stanice, která byla rozšířena v r. 1952. Sbor hasičů začíná svoji činnost v roce 1929. První vodovod byl v severozápadní části obce svépomocí občanů zřízen v roce 1932.

Druhá světová válka přinášela obci mnoho strachu a škody. Našli se zrádci a kolaboranti, ale také lidé, kterým nebyl lhostejný osud republiky. Několik týdnů před koncem války se v Tavíkovicích utvořila početná partyzánská skupina, která provedla několik menších sabotážních akcí. 8. května po 14. hodině vstoupil první sovětský voják do Tavíkovic za nezměrné radosti občanů. Po osvobození se ujal řízení obce revoluční národní výbor.

Léta socializace byla pro občany těžká, během doby však byl vybudován zemědělský komplex o rozloze 2700 ha, který zahrnoval 6 obcí od Čermákovic přes Horní Kounice, Medlice, Přeskače, Tavíkovice až po Dobronice. V sedmdesátých a osmdesátých letech zaměstnal až 350 občanů těchto obcí.V této době si JZD vedlo dobře, chovalo 2220 ks skotu ( z toho 700 dojnic ) a 4 600 prasat. Po r. 1989 se ZD rozpadlo na několik subjektů. Část pozemků v Tavíkovicích a Dobronicích obhospodařuje I. Zemědělská, Horní Kounice. s.r.o., část Otoupal Marek z Přeskač a části pan Krejčí Jiří a ing. Němec Jiří. Po jistou dobu našlo několik občanů zaměstnání na budování a potom i v provozu JEDu . Po roce 2000 jich však zde pracuje jen několik.

Díky překrásné přírodě v údolí řeky Rokytné žila naše obec turistickým ruchem. Rekreační středisko Pozemních staveb vystřídalo za prázdniny až 600 dětí, běželo též středisko IB Oslavany a několik pionýrských táborů v údolí Rokytné. Po r. 1989 těchto možností velmi ubylo a je to velice smutné, v provozu je pouze Ranč u řeky ( dříve IB Oslavany ) a tři krátkodobé tábory asi pro 150 dětí. V údolí řek Rokytné i dalších blízkých řek Jihlavy a Oslavy přiláká turisty množství zajímavých a dobře značených cest. O jedné již byla zmínka. Nese název "Nezvalova stezka" na počest velkého českého básníka Vítězslava Nezvala.

V obci od šedesátých let minulého století působilo SOU , obor truhlář, kovář a podkovář. V Panském dvoře byly dílny, v zámku byl internát. Pro obec to byl přínos, protože SOU dalo práci několika občanům. V polovině devadesátých let skončil internát a v r. 2005 i dílny. Tímto rokem končí obory truhlář, kovář, podkovář a umělecký kovář v Tavíkovicích.

V listopadu 1997 byla zahájena výstavba ÚSP pro 90 chovanců. Stavba ÚSP se stala jednou z dominant naší obce, je citlivě zasazena do krajiny, je viditelná ze všech příjezdových cest a vytváří velmi dobré podmínky pro život mentálně a tělesně postižených pacientů. Z Tulešic byl tento ústav přestěhován počátkem roku 2001 a postupně zde nachází práci naši občané. Zámek se stal součástí ústavu, jsou zde chráněné dílny. V roce 2004 byl revitalizován Panský rybník v zámeckém parku.

V současné době není v České republice mnoho míst, kde se staví nové stavby pro věřící. Tavíkovice sem ale patří. V r. 1995 bylo vydáno stavební povolení ke stavbě kaple Panny Marie - matky jednoty křesťanů. Kostel je financován pouze z darů a stavba pokračuje v jednotlivých etapách podle finančních možností. 1.6.1997 bylo na staveništi kostela provedeno slavnostní položení základního kamene nadzemní části. Tento kámen byl již dříve posvěcen v Olomouci papežem Janem Pavlem II. V roce 1998 bylo nutné stavbu zakrýt, aby netrpěla povětrnostními vlivy. Množství lidí z blízkého okolí i ze vzdálenějších končin naší země reagovalo na články v katolickém tisku a z celé České republiky přicházely příspěvky, které umožnily tento záměr uskutečnit. Takže v roce 1998 byla střecha hlavní lodi pokryta měděným plechem a v roce 1999 je zastřešena úplně a zasklena termálními dvojskly a tak zvenčí dokončena unikátní stavba. Celá výstavba byla dokončena 19. května 2002, kdy byl kostel vysvěcen brněnským biskupem Vojtěchem Cikrlem. Projekt i návrh interiéru svatyně zpracoval ing. arch. Jiří Mojžíš z ČVUT Praha.

Obec má vybudovaný vodovod, kanalizaci, ČOV, plynofikaci, je zde ÚSP, mateřská škola , základní škola pro první stupeň, pošta, obvodní, zubní a dětský lékař, dva obchody, restaurace a rekreační středisko Ranč u řeky. Čeká nás dotažení kvalitnější vody z Ratišovic, vybudovat vodovod v Dobronicích a v západní části Tavíkovic a hlavně místní komunikace- cesty a chodníky.